Dotek jako lék

Jednoduše jsem přesvědčena, že doteky léčí…A to nejen ty fundované, které nazýváme maserskými hmaty, reflexní terapií  a tak dál, ale i ty zdánlivě obyčejné…Právě ty, o kterých si myslíme, že je vůbec, ale vůbec nepotřebujeme , přijdou nám zbytečné a někdy třeba i divné, protože jsem z nich jaksi už dávno vyrostli…Určitě jsme všichni zažili situaci, kdy nás naše  špatná nálada opustila jen kratičkou chvíli poté, co nás partner a nebo třeba kamarádka „jen tak“ mlčky objali nebo pohladili…A stačil jen okamžik  a my jsme  se docela  rozpustili  a všechny chmury a vnitřní napětí  byly ty tam. A dokonce i bolest, která nám od rána seděla za krkem, byla najednou pryč … Ale určitě jsme všichni  zažili i situaci, kdy nás  „uzdravil“ dotek laskavým slovem či úsměvem, kterým nás na ulici obdarovala úplně neznámá paní (…to abychom se nesoustředili  jen  na to tělesno…)  ☺

Je škoda, že se všechny tyhle obyčejné doteky staly opomíjenými, že se z našich životů téměř vytratily, že jsme je přestali vnímat a sami sebe tak šidíme o jejich pozitivní účinky…A pak je třeba hledáme bůh ví kde a bůh ví v čem a bůh ví s kým!

A že vás nemá kdo pohladit a obejmout? Tak si občas zajděte třeba na masáž… ☺  Když je masér k našemu tělu vnímavý, ono samo ho vede  a  tonus svalů mu napoví, jaký léčivý dotek zrovna potřebujeme… Když je masér  vnímavý k člověku, už skrz první podání ruky, když nás  vítá, ví, že nás nebolí jen záda, ale také duše…Nemusíme nic říkat, nic vysvětlovat… I masáž může být cesta jak se uvolnit, zrelaxovat a užít si doteků jako léku ☺